tři minuty a jdu
19. dubna 2010 v 19:30 | Mikky
|
Blog a me
Za tři minuty jdu musim si ještě skontrolovat školu a
rodiče dbaj na to abych šla spát no mrzí mě to ale je to tak!
Ach jo no jinak ahoj
Mikky
jeden a plnou parou v před
19. dubna 2010 v 19:09 | Mikky
|
Blog a me
Ach jo zase se bude čekat na pátého člověka ve VGS
ale na druhou stranu bezva že už to de tak rychle
ale zase se bude čekat no tak to je asi vše ale jinak to je
docela rychlí. No tak Čawec
Mikky (Marie)
Designy Na Přání
18. dubna 2010 v 16:44 | Mikky
|
Designy
Ahoj jestli chceš design na přání tak stačí vyplnit toto:
1. Jméno
2. Web
3. Co na design
4. Barvy
5. Do kdy to má být
Přihláška do VGS
18. dubna 2010 v 16:03 | Mikky
|
Soutěže
Ahoj jsem se rozhodla že udělam skvělou soutěž která se jmenuje VGS.
A tak jestli někdo z vás se chce přihlásit do této soutěže stačí vyplnit toto:
Jméno:
E-mail:
Web:
Co na diplom:
No tak a beru prvních pět lidíček!!!!!!!For you <3
Chody koní a jejich rozdíly
18. dubna 2010 v 15:49 | Mikky
|
Horses
Krok
- nejpohodlnější, nejpomalejší, nejméně namáhavý, čtyřdobý chod
- měl by být stejnoměrný a pravidelný
Nohosled v kroku:
2 4
1 3
nebo
4 2
3 1
Klus
- rychlejší, vhodný pro překonávání delších vzdáleností, dvoudobý chod
- měl by vypadat a být pociťován jako klidný a rytmický
Nohosled v klusu:
1 2
2 1
nebo
2 1
1 2
Cval
- nejrychlejší a nejnamáhavější třídobý chod
- každý kůň tzv. cválá na určitou nohu
- při práci na jízdárně a v ohybu by však z důvodu zachování rovnováhy měl cválat na přední vnitřní nohu
Nohosled ve cvalu:
- na pravou nohu
2 3
1 2
- na levou nohu
3 2
2 1
kontracval- chybné nacválání na vnější nohu při jízdárenské práci, je to prvek drezury
Trysk
- nejrychlejší čtyřdobý chod, jímž se kůň pohybuje
Nohosled v trysku:
3 4
1 2
nebo
4 3
2 1
Zastavení
v zastavení by kůň měl stát rovně a klidně. Přední a zadní nohy by měly stát vedle sebe.
Existují plemena koní, která mají zvláštní dvoudobý klouzavý chod při současném pohybu stejnostranných končetin velmi pohodlný pro jezdce. Je to tzv. tolt nebo mimochod. Tito koně se nehodí ke klasickým disciplínám. Patří sem např. islandský kůň
Nohosled v toltu:
1 2
1 2
nebo
2 1
2 1
Kůň v dávných dobách
18. dubna 2010 v 15:48 | Mikky
|
Horses
Kůň v dávných dobách
Perská říše (6. století př. n. l.)
nisejští koně - vyrůstali na chladných podmíkách s bohatými pastvinami na úpatí hor severozápadního Íránu, kolem Hamadánu. Byli velmi silní. Peršané, kteří jezdili v měkkém sedle bez třmenů, je ovládali silnou uzdou.Sloužili k loveckým zábavám, dostihům (např. trati dlouhé 11 km)
Antické Řecko (8. - 7. st. př. n. l.)
Z této doby se dochovali vyřezávané vozíčky, které v hornatém Řecku později ztratily smysl.Začali se tvořit jezdecké oddíly.
Vozatajské závody se staly národním sportem.1. závod se jel s čtyřspřežím na 25. olympiádě v r. 680 př. n. l. První dostihy se konaly v roce 648 př. n. l.
Řecké podnebí chovu koní nevyhovovalo, tak se koně dováželi.
Římské impérium
zvláštní typy koňů: lovecký, dostihový, válečný, těžký tažný, lehčí cestovní kůň
Římané nepoužívali třmeny.
Vozatajské závody se staly národním sportem. Koně se používali jako cirkusové atrakce, v soubojích gladiátorů a na rodea.
Hlavní středisko pro chov koní do armády se stala Iberie (dnešní Španělsko) .
V roce 54 př. n. l. začíná mít velký význam jezdectví a to díky armádě.
Číňané vymysleli dvoukolový vozík tažený jedním koněm zapřaženým mezi dvěma ojkami.
Vývoj Koní
18. dubna 2010 v 15:45 | Mikky
|
Horses
EOHIPPUS
- měl velikost lišky, na končetinách měl 5 prstů, žil převážně v lesním a bažinatém prostoru.
OROHIPPUS - jeho tělo bylo už štíhlejší, na předních končetinách měl 4 a na zadních 3 prsty. Odhaduje se, že vážil průměrně 5, 5 kg a v kohoutku byl vysoký 36 cm. Oči ani zuby ještě nepřipomínaly dnešního koně.
MESOHIPPUS
- byl větší, měl delší nohy a chrup vhodný ke žvýkání rozmanitější, ale stále ještě měkké potravy. Na všech končetinách měl po 3 prstech.
PLIOHIPPUS - stál na jediném kopytě, žil asi před pěti milióny lety.
HIPPARION - výška 120 - 140 cm, změna chrupu, tvaru lebky a prodlužování končetin.
EQUUS - uzavírá vývojovou řadu. Žil v Americe asi před třemi nebo dvěma milióny let, tedy dříve než člověk.
Na počátku lidských dějin žily dva typy divokých koní. Ty se přizpůsobily měnícímu se životnímu prostředí a staly se základem všech plemen domácího koně.
KERTAK - dodnes žije ve stepích Dálného Východu Střední Asie a v zoologických zahradách. Jeho kohoutková výška je 130 - 140 cm, má mohutnou hlavu, stojatou hřívu a krátké silné končetiny.
TARPAN
- žil v oblasti Kaspického a Černého moře. V 80. letech 19. století byl vyhuben. Jeho kohoutková výška byla 135 - 145 cm, byl ušlechtilejší a štíhlejší.










